výt, vytí, zavýt. Všesl. - p.polský
wyć, r.ruský
vyt’, s./ch. zavíjati, stsl.staroslověnský
vyti. Psl. *vyti vychází z ie.indoevropský
onom. *ū- (B4), které je i v něm.německý
Uhu ‘výr’, s různými rozšířeními paknapř.vněm.Eule,angl.owl ‘sova’, r.úkat’ ‘křičet’.Příbuzné je i :výskat, :výr,