ujíždět [„drandit si to cestou - necestou“]
Drandit - rychle jet, obvykle s něčím - s kočárkem; ; jet na něčem - na tříkolce.
Též v moravském nářečí snad od drnčet -  vydávat ostře rachotivý zvuk, řinčet 

drandit ob. expr. ‘rychle jet (na něčem)’. Asi onom. Srov.  :drnčet