jméno, jmenný, jmenovitý, jmenovka, jmenovec, jmeniny, jmenovatel, jmenovat, pojmenovat, přejmenovat, vyjmenovat, zájmeno. Stč. jmě. Všesl. - p.
polský imię, r.
ruský ímja, s./ch. ıme, stsl.
staroslověnský imę. Psl. *jьmę, gen. *jьmene, se obvykle spojuje se stpr.
staropruský emmens, emnes, něm.
německý Name, angl.
anglický name, stir.
staroirský ainm, lat.
latinský nōmen, ř.
řecký ónoma, alb.
albánský emën, arm.
arménský anun, sti.
staroindický nā̺ma, toch.
tocharský (A či B) A ñom, chet.
chetitský la-a-man tv., nelze však rekonstruovat jednotný ie.
indoevropský tvar. Pro slov.
slovanský se většinou vychází z *n̥men-, které dalo *inmen, a první n-pak z výslovnostních důvodů zaniklo