hnát2, hnací, dohnat, nahnat, předehnat,
popohnat, ohnat se, vyhnat,
vyhnanec, zahnat, rozehnat, sehnat,
přehnat, přehánět, přeháňka, shánět,
sháňka, shon, oháňka, vyhánět, výhonek,
pohánět, pohon aj. Všesl. - p.
gnać, r.
ruský gnat’, s./ch. gnȁti, stsl.
staroslověnský gъnati.
Psl. *gъnati, 1.os.přít. *ženǫ (B1), má
nejblíže k lit.
litevský giñti, genù tv., dále je příbuzné
stisl. gunnr ‘boj’, stir.
staroirský gonim ‘zabíjím’,
lat. dē-fendere ‘bránit’, ř.
řecký theínō
‘biju’, sti.
staroindický hánti ‘bije, zabíjí’, chet.
chetitský kuen-
zi ‘zabíjí’, vše k ie.
indoevropský *gu̯hen- ‘bít’ (A2,
A3). Vývoj významu byl asi ‘bít’ →
‘(bitím) hnát zvířata’. Srov. :honit,