slyšet, slyšení, slyšitelný, slyšitelnost, uslyšet, vyslyšet, vyslýchat aj. Všesl. p.słyszeć,r.slýšat’,s./ch.slıšati,stsl. slyšati. Psl. *slyšati (vedle *slušati, *sluchati‘poslouchat’)je příbuzné slit. klausýti ‘poslouchat’ (k- místo očekávaného š-), sthn.starohornoněmeckýhlosēn tv., toch.tocharský (A či B)B klyauṣ- ‘slyšet’, sti.staroindickýśróšati ‘poslouchá’, vše z ie.indoevropský*k̸leu-s- ‘slyšet, poslouchat’ (A1, A8, B1). Srov. :sluch, :slech, :slout, :slovo, :sláva.