tur ‘druh přežvýkavce’. P., r.
ruský tur, sln.
slovinský tûr, stsl.
staroslověnský turъ. Psl. *turъ je příbuzné s lit.
litevský taũras ‘buvol, tur’, stpr.
staropruský tauris ‘tur’, wal.
waleský / velšský tarw ‘býk’, umb.
umberský turuf, toru, lat.
latinský taurus, ř.
řecký taũros tv. Východiskem je ie.
indoevropský *tƏuro-, jež se vykládá od *teu‘nadouvat se, být tlustý’. Na druhé straně lze pozorovat překvapivou podobnost se semit.
semitský slovy (ar. twr, aram.
aramejský tōr, akkad.šūru), tak že může jít o prastarou výpůjčku z esemit.jazyků, či vůbec z východu, kde byl kult býka velmi silný.