týt kniž. ‘těžit, kořistit’. P. tyć ‘tloustnout, tučnět’, r.st. tyt’, s./ch. tıti tv. Psl.*tyti vychází z ie.*tēu-,*tū-‘bobtnat, tučnět’ od něhož je např. sti.staroindický
tūya-‘silný’,k dalším odvozeninám viz :týl, :tuk, :tumor ,srov.i :tur, :tisíc,