týl, týlový, týlní, zátylek. P. tył, r.
ruský tyl, sln.
slovinský tîlnik, csl.
církevněslovanský tylъ. Psl. *tylъ ‘zadní
část hlavy a krku’ je příbuzné s lot.
lotyšský tulzuns ‘oteklina’, stpr.
staropruský tūlan ‘mnoho’, alb.
albánský tul ‘maso bez kosti’, ř.
řecký týlē ‘hrbol,mozol’,sti.tūla-‘chumáč,chochol’, vše od ie.
indoevropský *teu-l-, což je rozšíření kořene *teu- ‘otékat, nadouvat se’. Ve slov.tedy‘tlustázadníčástkrku’.Srov.  :tlustý, :tuk, :tisíc, :tumor.