sto,  stý, stovka, sterý. Všesl. - p., r.
ruský sto, s./ch. stô, stsl.
staroslověnský sъto. Psl. *sъto se vyvinulo zřejmě přes předsl.
předslovanský *k̸utom (asi redukce při rychlém počítání, při pravidelném vývoji bychom totiž dostali psl.
praslovanský *sęto) z ie.
indoevropský *(d)k̸m̥tom (A1, A7), z něhož je i lit.
litevský šim̃tas, gót.
gótský hund, něm.
německý Hundert, stir.
staroirský cét, bret.
bretonský kant, lat.
latinský centum, ř.
řecký hekatón, av.
avestský satƏm, sti.
staroindický śatám, toch.
tocharský (A či B) B känte tv. Ie. tvar se vykládá pronikavým zkrácením spojení *dek̸m̥ dk̸m̥tóm ‘deset desítek’ (viz  :deset).