předl. Všesl. - p.polský
w(e), r.ruský
v(o), s./ch. u, va, stsl.staroslověnský
vъ. Psl. *vъ(n) nejspíš vzniklo z ie.indoevropský
*on (o- se redukovalo na krátké u- (B4)), což je ablautová varianta k *en (A6), z něhož je stpr.staropruský
en, gót.gótský
in, něm.,angl.in,stir.in-,lat.in,ř.entv., z nulového stupně *n̥ je lit.litevský
ı̨ tv. Neredukované ie.indoevropský
*on zůstalo v :onuce, před souhláskou dalo psl.praslovanský
*ǫ-, srov. :údolí, :útroby, :úvoz ap. Koncové -n předl. a předp. *vъn (A7) je dochováno ve spojeních, kdy po něm následovala samohláska (ještě před protezí (B4)), srov. jich - v nich, jímat - vnímat, odtud (srov. i :s) se n šířilo i k jinýmpředp.apředl.Vestč.předretnicemi v dávalo u,srov. u vytržení, uprostřed.