člověk, člověčí, člověčina, člověčenství. Všesl.-p.człowiek,r.čelovék,s./ch.čòvek, stsl.člověkъ.Psl.*čelověkъ(ztráta první slabiky v zsl.
západoslovanský a jsl.
jihoslovanský asi rychlou a častou výslovností) se chápe jako stará složenina, jejíž první část *čelo- je příbuzná s  :čeleď, druhá pak s lit.
litevský vaĩkas ‘dítě, chlapec’, psl.
praslovanský věkъ ( :věk). Původní význam se pak vykládá jako ‘dítě rodu’ (s řadou i neie.
neindoevropský paralel), ale - vzhledem k původnímu významu ie.
indoevropský *u̯eik- ‘síla, bojovat’ - též jako ‘bojovník rodu’. Jsou však i výklady jiné. Srov. i  :Čech.