hnus, hnusný, (z)hnusit se/si, ob. expr. hnusák. Všesl. - p.st. gnus ‘lenoch’, r.d. gnus ‘škodlivý hmyz’, s./ch. gnûs ‘špína, hnus’, stsl.
staroslověnský gnъsъ ‘špína, hnis’, gnusъnъ ‘hnusný, ošklivý’. Psl. *gnusъ, *gnъsъ asi souvisí s  :hnít, ale bližší podrobnosti vztahu nejsou jasné. Asi útvar expresivní, srov. i  :hnis.