kláda,kládový,kladina.Všesl.-p.kłoda, r.
ruský kolóda, s./ch. klȁda, stsl.
staroslověnský klada. Psl. *kolda (B8) je odvozeno od *kolti (viz  :kláti), d-ové rozšíření mají i něm.
německý Holz ‘dřevo’, stisl.
staroislandský holt ‘lesík’ (A4), střir.
středoirský caill ‘les’ (z *kald-), ř.
řecký kládos ‘větev’.