klát/i
kláti zast. ‘bodat, zabíjet, štípat’, klání, 282
klátit (se) klekánice
sklát, skolit, proklát, rozeklát, rozeklaný, rozkol. Všesl. - p.
polský
kłuć, r.
ruský
kolót’, s./ch. klȁti, stsl.
staroslověnský
klati. Psl. *kolti (B8) má nejblíže k lit.
litevský
kálti ‘bušit, kovat’(B5), dále souvisí s lat.
latinský
clādēs ‘porážka’,ř.kláō‘lámu’,alb.rë-kuall ‘bodlák’, východiskem je ie.
indoevropský
*kel- ‘tlouci, bodat’. Srov.  :kláda,  :klas,  :kel,  :klíček,  :kolmý,  :úkol,  :kolohnát.
kel

Etymologický slovník

Města Jména Přísloví Pranostiky

návštěvní kniha

Zadejte slovo které chcete hledat.