trup, stroupek, strupatý, strupovitý. P., r.
ruský strup tv., sln.
slovinský strûp ‘jed’, s.d. strûp ‘lupy’, stsl.
staroslověnský strupъ ‘rána, strup’. Psl.*strupъ nemá jednoznačný výklad. Nabízí se srovnání í s lot.
lotyšský strups ‘krátký, tupý’,střdn. strūf ‘drsný, hrubý’, něm.
německý struppig ‘rozježený’,ř. stryfnós ‘kyselý, pevný’, vše od ie.
indoevropský *streup-, *streub(h)od *ster- ‘tuhý, tvrdý’. Druhou možností je srovnání s ř.
řecký rhýpos ‘nečistota, špína’, pak by bylo východiskem ie.
indoevropský *sr(o)up- ‘nečistota (na těle), strup’.