prostý, prostota, prosťáček, prostná, oprostit, vyprostit, zprostit, prostoduchý, prostovlasý, prostořeký. Stč. prostý ‘jednoduchý, přímý, volný, pouhý’. Všesl. - p.
polský prosty ‘přímý, prostý’, r.
ruský prostój, s./ch. prȍst, stsl.
staroslověnský prostъ. Psl. *prostъ nemá jednoznačný výklad. Většinou se vykládá z *pro( :pro) a odvozeniny od ie.
indoevropský *stā(viz  :stát2) (srov. lit.
litevský atstùs ‘vzdálený’, sti.
staroindický prastha- ‘horská rovina’ a také  :prostata), původní význam by pak byl ‘vpředu stojící’, ale vývoj významu není zcela jasný (snad podobně jako u  :přímý). Jiný výklad spojuje s lit.
litevský pràsti ‘zvykat si, být zvyklý’, výchozí význam slov.
slovanský slova by  pak byl ‘obvyklý, obyčejný’ 
viz prostopášný a sprostý