pouť, poutní, poutník, poutnický, putovat, putování, putovní. Všesl. - p.d. pąć, r.
ruský put’, s./ch. pût, stsl.
staroslověnský pǫtь. Psl. *pǫtь (B7) je příbuzné se stpr.
staropruský pintis tv., lat.
latinský pōns ‘most’ (původně asi ‘hať’), ř.
řecký pátos ‘stezka’, póntos ‘moře’ (původně asi ‘mořská cesta’), arm.
arménský hun ‘přechod ,cesta’,sti.pánthā-‘cesta’,vše zie.*pont-, *pn̥t-‘cesta, přechod)od*pent-‘jít,přejít’.Srov. :pata