kovat, kování, kovaný, kov, kovový, kovář, kovářský, kovářství, kovárna, kovadlina, okovat, okov, přikovat, ukovat, vykovat, podkova, kujný, okuje. Všesl. - p.
polský kuć (p.d. kować), r.
ruský kováť, s./ch. kòvati, stsl.
staroslověnský kovati. Psl. *kovati (1. os. přít. *kujǫ) je příbuzné s lit.
litevský káuti (1.os.přít.káuju)‘(za)bít’,sthn. houwan (něm. hauen) ‘bít, kácet, sekat’ (srov.  :havíř), dále i lat.
latinský cūdere ‘tlouci, kovat’, ir.
irský cuad ‘bít’, toch.
tocharský (A či B) B kau- ‘zabíjet’, vše od ie.
indoevropský *kou-, *kāu‘bít’ (B1) Srov.  :kouzlo,  :kyj.