žito, žitný, žitná. Všesl. - p.polský
żyto, r.ruský
žíto, s./ch. žıto ‘obilí’, stsl.staroslověnský
žito tv. Psl. *žito ‘obilí’ je stejně jako stpr.staropruský
geits ‘chléb’ pokračováním ie.indoevropský
*gu̯eito-, vlastně ‘co slouží k žití’, od *gu̯ei- ‘žít’ (viz :žít).