točit, točený, toč, točivý, točitý, točna, natočit, otočit, obtočit, odtočit, protočit, přetočit, přitočit, roztočit, stočit, vytočit, zatočit. Všesl. - p.
polský toczyć, r.
ruský točít’ ‘brousit, vrtat, ohlazovat’, s./ch. tòčiti ‘točit, brousit’, stsl.
staroslověnský točiti ‘hnát’. Psl.*točiti je  kauzativum k*tekti, tedy vlastně‘způsobovat, že něcot teče, běží’. Dále viz  :téci. 

točit - sloveso nedokonavé;
otočit - slovese dokonavé;
otáčet - sloveso nedokonavé k otočit.