vrstva, vrstvička, vrstevnatý, vrstevník, vrstevnice, vrstvit (se), navrstvit, rozvrstvit. Stč. ‘vrstva, stav, věk’. Všesl. - p.
polský warstwa, r.
ruský verstá ‘délková míra’, s./ch. vr̷sta ‘řada, druh, třída’, stsl.
staroslověnský vrъsta ‘lidský věk’. Psl. *vьrsta, *vьrstva je příbuzné s lit.
litevský virstas, což je příč. trp. od virsti ‘převrhnout, převrátit’, varstas ‘vzdálenost od j ednoho oráčova obratu k druhému’, lat.
latinský versus ‘obrat; řádka, brázda’ (původem příč. trp. od vertere ‘obrátit’), sti.
staroindický vrttá- ‘způsob života’ (původem také příč. trp.), vše od ie.
indoevropský *u̯ert- ‘obrátit’ (viz  :vrátit). Vývoj významu ‘obrat’ → ‘řádka, brázda’ (a dále ‘délková míra’) je objasněn v lit.
litevský varstas. Obtížně se však spojí i s významem ‘lidský věk’, proto se myslí na kontaminaci (D3) s jiným slovem příbuzným se sti.
staroindický vrddhá- ‘dospělý, velký’, vrddháti ‘roste’ od ie.
indoevropský *u̯erdh- ‘růst.