dráha, drážka, dráhový, nádraží, nádražní. Všesl. (kromě b., mak.) - p.polský droga ,r.doróga tv.,s./ch.drȁga ‘údolí, soutěska’. Psl. *dorga (souvisí s :drhnou ta spolu s ním s :drát2. Původně‘ cesta mezi poli, kudy se vyháněl dobytek’ (tak i stč.), tedy ‘vydrhnutá (dobytkem)’. V nové době použito pro ‘železnici’.