blahý, blaho, blažit, blažený, oblažovat, blahobyt, blahořečit, blahoslavit (kalky z lat.latinský
benedīcere či ř.řecký
eulogeĩn tv.). P. błogi, s./ch. blâg, stsl.staroslověnský
blagъ ‘dobrý, milý’,slabě doloženo ve vsl.Psl.*bolgъ nemá přesvědčivý výklad. Spojuje se s lot.lotyšský
bal̓gans ‘bělavý’, lat.latinský
flagrāre ‘planout’, sti.staroindický
bhárga- ‘záře’ aj. z ie.indoevropský
*bhelg- ‘zářit’ (srov. :bílý) s předpokladem významového přechodu ‘zářící’ → ‘milý, dobrý’ (HK). Jiný výklad hledá příbuzenství v av.avestský
bƏrƏj͘aya- ‘vítat’, bƏrƏχδa ‘vítaný, milý’ (ie. *bhelg-?)