ubrus, ubrousek. Již stč.staročeský
P. obrus, r.ruský
ubrús ‘šátek na hlavu, ručník’, s./ch. ùbrus ‘ručník, ubrousek, šátek’, stsl.staroslověnský
ubrusъ ‘potná lázeň’. Psl. *ubrusъ znamenalo původně ‘utěrka, to, čím (se) otíráme, drhneme’. Viz :u a :brousit.