kláti zast. ‘bodat, zabíjet, štípat’, klání,
sklát, skolit, proklát, rozeklát, rozeklaný,
rozkol. Všesl. - p.
polský kłuć, r.
ruský kolót’,
s./ch. klȁti, stsl.
staroslověnský klati. Psl. *kolti
(B8) má nejblíže k lit.
litevský kálti ‘bušit, kovat’
(B5), dále souvisí s lat.
latinský clādēs ‘porážka’,
ř. kláō ‘lámu’, alb.
albánský rë-kuall ‘bodlák’,
východiskem je ie.
indoevropský *kel- ‘tlouci,
bodat’. Srov.  :kláda,  :klas,  ::úkol,  :kolohnát.