kokarda ‘svinutá stužka jako ozdoba či odznak’. Přes něm.německýKokarde z fr.francouzskýcocarde, poprvé u Rabelaise ve spojení (bonnet) à la cocarde ‘(čepice) na způ- sob kohoutího hřebenu’, ze stfr.starofrancouzskýcoc ‘kohout’ z pozdnělat.pozdnělatinskýcoccus tv. Srov. :kohout, :koketa.