sytý, sytost, nenasytný, sytit, nasytit,
přesytit (se), zasytit. Všesl. - p.polský
syty,
r. sýtyj, s./ch. sıt,
stsl. sytъ. Psl. *sytъ
se obvykle spojuje s lit.litevský
sotùs, gót.gótský
saÞs,
něm. satt tv., stir.staroirský
sāith ‘sytost’, lat.latinský
satis
‘dost’, satur ‘sytý’, tyto tvary ovšem
vycházejí z ie.indoevropský
*sā-t-, *sƏ-t-, z nichž
nelze vyložit psl.praslovanský
-y-. Proto se spojuje
i s chet.chetitský
šu- ‘plný’, sti.staroindický
sū̺tu- ‘těhotenství’,
ale vzhledem k významu i rozsáhlému
příbuzenstvu je přijatelnější první
možnost, i když musíme počítat s ně-
jakým nepravidelným vývojem kořenné
samohlásky