efekt ‘účinek; působivý prostředek’, efektivní ‘účinný’, efektní ‘působivý’. Z lat. effectus ‘provedení, účinek, výsledek’, což je původně příč. trp. od effi- cere ‘působit’ z :ex- a facere (příč. trp. factus) ‘dělat’. Srov. :defekt, :afekt, :fakt.