kost, kůstka, kostička, kostní, kostěný,
kostnatý, zkostnatělý, kostice, kosticový, kostnice, kostlivec, vykostit.
Všesl. - p.polský
kość, r.ruský
kosť, s./ch. kôst,
stsl. kostь. Psl. *kostь se obvykle spojuje
s lat.latinský
os, alb.albánský
asht, ř.řecký
ostéon,
sti. ásthi-, chet.chetitský
haštāi- tv., vše z ie.
*ost(i)- (Ma2
, HK), problematické je
ovšem vysvětlení psl.praslovanský
k- (podobným
příkladem je :koza). Nejspíš lze uvažovat o kontaminaci (D4) - v úvahu
přichází ie.indoevropský
základ, z něhož vzešlo lat.
costa ‘žebro’, či kořen *kes- (viz :česat,
:kosa).