komín, komínek, komínový, kominík, kominíček,
kominický, kominictví. Stč.
komín ‘pec, otvor pro odvádění kouře’
je přejato ze stejného zdroje jako
:kamna, pouze cesta převzetí je jiná -
asi přes střhn.
středohornoněmecký kamīn ‘krb, komín’ z lat.
camīnus ‘pec, krb’ z ř.
řecký kámīnos ‘pec, cihelna’.
Význam slova se postupně zúžil
z ‘pec’ na ‘dymník (otvor k odvádění
kouře)’ až na pozdější ‘trouby k odvá-
dění kouře