plachta, plachetka, plachtoví, plachetní, plachetnice, plachtit, plachtění, plachtař, plachtařský. Všesl. (kromě mak., b.) - p.
polský plachta, r.
ruský pláchta ‘plátěný pytel, šátek’, s./ch. plȁhta ‘ubrus, plachta’. Psl. *plachъta ‘široký kus látky’ je nejspíš odvozeno od *placha ‘něcoplochéhoaširokého’,ježsouvisís *plochъ, *ploskъ ( :plochý,  :ploský). Méně pravděpodobná je domněnka, že jde o převzetí ze sthn.
starohornoněmecký blaha ‘hrubé plátno (na krytí vozů)’Srov. i  :plášť.