1. vole je 5. pád od podst. jména vůl.
vůl, volský, zhrub. volovina. Všesl. - p.polský
wół, r.ruský
vol, ch.chorvatský
vôl, s.srbský
vô, stsl.staroslověnský
volъ. Psl. *volъ nemá přesvědčivý výklad. Spojuje se s :velký (srov. ř.řecký
mēlon ‘drobný dobytek’,jež souvisí s :malý), případně :vole či :valit, motivací těchto pojmenování by byla velikost, tloušťka tohoto zvířete. Nelze vyloučit ani onom. původ (jako u :býk, - volat) a koneckonců ani výpůjčku ( podobné výrazy v ural.uralský
jazycích - komi völ ‘vůl’, udmurtsk é val ‘kůň’.
2. vole‘ struma; rozšířená část jícnu ptáků’. Již stč.; p.polský
wole. Málo jasné. Snad souvisí s něm.německý
Wulst ‘zesílení, otok’, jehož původ také není jistý, základ by mohl být stejný jako ve :valit.
valit, valný, navalit (se), nával, odvalit (se),povalit, provalit(se), převalit(se), přivalit (se), příval, rozvalit (se), svalit (se), uvalit, vyvalit (se), zavalit, zával, zavalitý. Všesl. - p.polský
walić, r.ruský
valít’, s./ch. váliti se, stsl.staroslověnský
valiti. Psl. *valiti vychází stejně jako stangl.staroanglický
wǣlan ‘válet, kutálet’, něm.německý
wühlen ‘hrabat, rýt’ z ie.indoevropský
*u̯ōl-, což je ablautová varianta k u̯el- ‘kroutit, vinout, válet’, od něhož je i lit.litevský
vélti ‘valchovat (vlněnou látku)’, sthn.starohornoněmecký
wellan ‘koulet, válet’ (s rozšířením i něm.německý
wälzen tv