uštknout, uštknutí. Stč. uščnúti, uštn-
úti z psl.
praslovanský *uščьpnǫti od stejného zá-
kladu jako  :štípat,  :špetka ap. (A7,
C3), případně - vzhledem k pozdějšímu
vloženému k - od varianty *uščьknǫti,
která je i v p.
polský uszczknąć ‘štípnout,
uštknout, uškubnout’, srov. i r.
ruský ščiknút’
‘uštípnout (knot ap.)’.