špetka. P. sczczypta, r.ruskýščepót’ ukazuje, že pro naše slovo je třeba vycházet asi z psl.praslovanský*ščьpъtъka, jež by dalo pravidelně *štpetka (B6, C3), zjednodu- šením špetka. Málo pravděpodobný je přesmyk ze *štipka či *štěpka (tak HK, Ma2 ). V každém případě souvisí se :štípat, vlastně ‘co se uštípne dvěma či více prsty’. Viz i :ždibec