kopa 1
‘šedesát kusů, hromada (sena
ap.)’. Všesl. - p., str.
staroruský kopa tv., s./ch.
kȍpa ‘kupa (sena)’. Psl. *kopa je zřejmě
odvozeno od *kopati ( :kopat), pří-
buzné je asi lit.
litevský kopà ‘písečná duna,
masa’, kãpas ‘mohyla’. Původní vý-
znam tedy byl asi ‘hromada nakopané
země’, pak ‘hromada, kupa vůbec’ a
odtud ‘početní jednotka (60 kusů)’ jako
pozůstatek starého šedesátkového po-
čítacího systému. Nejasný je vztah ke
:kupa - i přes velkou blízkost jde asi
až o druhotné sblížení. Srov.  :kopec.