vír
vír, vířit, víření, vířivý, rozvířit, zvířit, zavířit. Všesl. (kromě luž.) - p.
polský
wir, r.d. vír, s./ch. vîr. Psl. *virъ je nejspíš odvozeno od *vьrěti ( :vřít), vlastně ‘místo, kde voda jakoby vře’. Příbuzné je lit.
litevský
vỹrius, lot.
lotyšský
virags tv.
vřít

Etymologický slovník

Města Jména Přísloví Pranostiky

návštěvní kniha

Zadejte slovo které chcete hledat.