šibenice, šibeniční, šibeničník. P. szubienica, r. šíbenica. Nejspíš odvozeno *šibenъ, příč. trp. od *šibti (z toho pak *šibati, viz :ošívat se) ‘mrskat, bít’. Původně tedy asi místo, kde byli zločinci mrskáni.