chvátat, chvat, chvatný, přichvátat, odchvátat.
Všesl. - p.st. chvatać, r.
ruský chvatát’,
s./ch. hvȁtati, stsl.
staroslověnský chvatati. Význam ‘spěchat’ je jen v č., slk., luž.
lužický a
r.d., jinde ‘chytat, uchopovat’ (dále viz
:-chvátit a  :chytit, kde je i o vývoji
významu).