chtít, chtěný, chtivý, chtíč, zachtít se. Všesl. - p.polskýchcieć, r.ruskýchotét’, r.d. chtet’, ch. hòtjeti, htjȅti, stsl.staroslověnskýchotěti. Psl. *chotěti, *chъtěti nemá přesvědčivý vý- klad. Vysvětlení z původního *chvotěti, příbuzného s :chvátat a :chytat, naráží na slabé doložení předpokládaného *chvot- (jen r.d. ochvota ‘chuť’), uspokojivé není ani spojení s lit.litevskýketė̷ti ‘zamýšlet’ či ř.řeckýchatéō ‘žádám’