louč ‘pochodeň’. Stč. lúč tv., slk.slovenskýlúč ‘paprsek’ r. luč, s./ch. lûča tv., lûč ‘louč’, stsl. luča ‘paprsek’. Psl. *lučь/*luča je odvozeno -i-ovou příp. od ie.indoevropskýko- řene *leuk-/*louk- ‘svítit, zářit’ (B1, B2, A6), který je dále v stpr.staropruskýluckis , něm.německýLicht ‘světlo’, angl.anglickýlight, lat. lūx tv., lūcēre ‘svítit’, stir. lóch ‘světlý’, ř.řeckýleukós ‘bílý’, sti.staroindickýročate ‘svítí’. Srov. :luna, :lucerna, :leukemie