stát se, stávat se, dostat, nastat, přestat,
přistát, ustat, vstát, vstavač, zastat.
Stč. i nezvratné státi, stanu ‘stanout,
postavit se; potrvat’. Všesl. - p.
polský stać, r.
stat’, s./ch. stȁti, stsl.
staroslověnský stati. Psl. *stati
(1.os.přít. *stanǫ) vychází z ie.
indoevropský *stā-
‘stát’ (viz  :stát2
). Podobné n-ové roz-
šíření je ve stpr.
staropruský postānai ‘stane se’ (inf.
postāt), lat.
latinský dē-stināre ‘určovat, stanovit’
(viz  :destinace), ř.
řecký histánō ‘stavím’,
arm. stanam ‘nabývám’. K dal-
šímu příbuzenstvu viz  :stát2
.