bylina, bylinný, bylinka, bylinkový, býlí, býložravý. Všesl. - p.polskýbylina, r.ruskýbylínka, s./ch. bîljka, stsl.staroslověnskýbylь tv. Psl. *bylje odvozeno l-ovou příp. od ie.indoevropský*bhū- , *bheu- ‘růst, nabývat’ (B2, B5), podobně tvořeno je ř.řeckýfỹlon ‘plémě, rod’, významově je bližší jiné ř.řeckýslovo od stejného základu - fytón ‘rostlina’. Dále viz :být.