střežit, střeh, postřehnout, postřeh. Od
staršího č.
český stříci (1.os.přít. střehu),
srov. p.
polský strzec, r.
ruský steréč’, ch.
chorvatský strijéći,
s. stréći, stsl.
staroslověnský strěšti. Psl. *stergti (B3,
B8) nemá jistý původ. Významově se
mu rovná lit.
litevský sérgėti, ale vkladné -t-
(vzhledem k tomu, že je i v r.
ruský tvaru,
kde k němu není důvod) těžko ospravedlníme.
Formálně blízké je ř.
řecký stérgō
‘miluji, mám zalíbení’ - i kdybychom
však předpokládali společný výchozí
význam ‘starostlivě dohlížet, chovat’,
další souvislosti chybějí. Někdy se po-
čítá s kontaminací (D3) s jiným ie.
indoevropský ko-
řenem *(s)teg- ‘pokrývat’. Nelze vylou-
čit ani výklad z ie.
indoevropský *(s)terg- ‘být tuhý,
strnulý’ (vlastně ‘strnule, nehybně hledět’),
srov. lit.
litevský strė̷gti ‘cepenět, tuhnout’,
něm. stark ‘silný’ i  :strach.
Dále srov.  :stráž.