cizí, cizák, cizácký, cizina, cizinec, cizinka, cizinecký, cizota, odcizit, zcizit aj. Stč. cuzí (C1). Všesl. - p.polský
cudzy, r.ruský
čužój,s./ch.tûl̓,stsl.štuždь,tuždь.Psl. *ťuďь, *tuďь(B3)sespojujeslit.tautà ‘národ’,gót.Þiudatv.(sempatříiněm. adj. deutsch ze sthn.starohornoněmecký
diutisk, vlastně ‘patřící k národu’), stir.staroirský
túath tv., osk.oskický
touto‘obec’,všezie.*teutā,*toutā‘národ, země’. Kvůli slov.slovanský
d místo očekávaného t se někdy uvažuje o výpůjčce z germ.germánský
s tím, že psl.praslovanský
slovo označovalo nejdřív jen lid germánský (HK). Pro posun ‘obecní ,národní’→‘cizí’(v protikladu k ‘rodinný’)jsou dobré doklady v p.polský
obcy, sln.d. ljûdski a br.d. ljudski = cizí