štěstí, štěstěna, šťastný, šťastlivec, obšťastnit, poštěstit se. Stč. sčěstie, ščěstie, p.
polský szczęście, r.
ruský sčast’je, b.
bulharský štastie. Psl. *sъčęstьje (B7, C3) je starobylá složenina ze *sъ- (viz  :s-) a *čęst- (viz  :část) s původním významem ‘dobrý podíl, dobrý úděl’. Srov. i s./ch. čèstit ‘počestný, šťastný’ (jinak s./ch.srȅća ‘štěstí’,o němž viz :střetnout se), dále srov.  :zdravý,  :zboží