div, divný, divit se, podivit se, udivit..P. dziw, r.d. div, stsl.
staroslověnský divъ, chybí v jsl.
jihoslovanský (srov. však s./ch. dîvan, sln.
slovinský díven ‘nádherný’). Pro psl.
praslovanský *divъ lze vyjít z ie.
indoevropský *deiu̯os (B2), které je v lit.
litevský diẽvas ‘bůh’, lat.
latinský dīvus ‘božský’, sti.
staroindický dēvá ‘bůh’, od ie.
indoevropský *dei- ‘zářit’ (srov.  :den). Významový posun by byl ‘bůh, božský’→‘úžas(ný),zázrak’. Jsou však nejasnosti ve vztahu k :dívat se i :divý.