opice, opičí, opička, opičák, opičárna, op, opičit se. P.d. opica, sln.
slovinský ôpica, csl.
církevněslovanský opica. Psl. *opica je odvozeno příp. ica od *opъ, které zjevně souvisí se sthn.
starohornoněmecký affo (něm. Affe), angl.
anglický ape, stisl.
staroislandský api, není však jasné, zda jde o vzájemnou výpůjčku (z germ.
germánský do slov., či naopak), nebo o nezávislé převzetí z nějakého neznámého jazyka. Jako o prvotním zdroji se uvažuje os ti.kapí-i o per.
perský abuzine tv. (odtud je r.
ruský obez’jána), ale to je velmi nejisté.