oblak, obláček, oblačný, oblačnost. Všesl. - p.
polský obłok, r.d. óboloko (r. óblako je ovlivněno csl.), s./ch. ȍblāk, stsl.
staroslověnský oblakъ. Psl. *ob(v)olkъ (B8) je odvozeno od *obvelkti ‘obléci, povléci’ (viz  :ob a  :vléci), tedy ‘to, čím se povléká obloha’. Shoda s něm.
německý Wolke ‘mrak’ bude asi náhodná (viz  :vláha). Srov. i  :obléci (se).