vláha, vlahý, vlažný, vlažnost, ovlažit, svlažit, zavlažit. Hl. włóha, r.d. vológa (spis. vlága z csl.), s./ch. vlȁga, stsl.
staroslověnský vlaga. Psl. *volga (B8) je příbuzné s lit.
litevský val̓gys ‘jídlo’, lot.
lotyšský valgums ‘vláha’, stangl.
staroanglický wlæc ‘vlažný’, sthn.
starohornoněmecký welc ‘vlhký, vlažný, mírný, zvadlý’, něm.welk ‘zvadlý’,Wolke‘mrak’,všez ie.*u̯elg-‘vlhký,mokrý’(vizi :vlhký) (A6),od varianty*u̯elk-je stir.
staroirský folcaim ‘navlhčuji’. Vlažný ve významu ‘mírně teplý’ a ‘nehorlivý, mdlý’ je jen č.
český (již stč.) a jistě se rozvinulo vlivem něm.
německý Ani tam však není přechod k významům ‘mdlý, zvadlý ap.’ příliš jasný myslí se především na působení vlhkosti na některé potraviny (chléb ap.), tedy ztrátu chuti, zatuchlost ap.