pravý,pravice,pravička,pravicový,pravičák, pravák, pravidlo, pravidelný, pravítko. Všesl. - p.
polský prawy, r.
ruský právyj, s./ch. prâvi, stsl.
staroslověnský pravъ. Psl. *pravъ je nejspíš z ie.
indoevropský *prō-u̯o-, kde *prō- je etymologicky totožné s předp.  :pra, pro- ( :pro). Původní význam je asi ‘vpředu (dopředu) jdoucí’ (srov.  :prvý), tedy ‘přímý’ (tento význam dodnes vjsl.,vizi :přímý),odtudpak v mravním smyslu ‘správný, spravedlivý’akonečně’opačný než levý ’(v jsl.
jihoslovanský chybí) podle toho, že většina lidí používá pravou ruku k hlavním činnostem, tato strana je tedy ‘správná’. Srov.  :pravit,  :pravit,  :pravda,  :právo.